Od roku 2016 bude nově platit daň z nabytí (převodu) kupující

Česká republika společně s Polskem a Slovinskem jsou v Evropské unii jediní, kde platí daň z převodu nemovitosti prodávající. V Rakousku i Německu platí daň strany obě a ve zbývajících zemích má povinnost platit kupující.

Novelu zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí schválila vláda už v říjnu. V návrhu se počítá s účinností od 1. dubna příštího roku. Samozřejmě se může stát, že politici rozhodnou jinak, ale mnohem pravděpodobnější je, že novela projde oběma komorami Parlamentu hladce.

Od roku 1993 platilo v České republice, že tak zvanou daň z převodu nemovitosti platí prodávající. Kupující byl pouze ručitelem a v případě lajdáckého přístupu prodávajícího mu hrozilo, že bude muset nečekaně uhradit daň státu on. Změnu předznamenal nový občanský zákoník, který vešel v platnost v lednu 2014.

Daň z převodu nemovitostí dostala nové jméno: „Daň z nabytí nemovitých věcí”. K úplné změně plátce daně z prodávajícího na kupujícího ale tehdy nedošlo. Výsledkem byl tak trochu kočkopes – smluvní strany si podle nového občanského zákoníku mohly svobodně rozhodnout, že plátcem bude kupující, ovšem nebylo-li to ve smlouvě výslovně uvedeno, platit měl nadále prodávající.

Podle novely tedy zaprvé povinnost zaplatit daň přejde na kupujícího, za druhé institut ručitele bude úplně zrušen. Prodávající nebude mít vůči státu žádné daňové povinnosti (samozřejmě zůstává povinnost platit daň z příjmu, pokud není prodávající od daně osvobozen).

MĚNÍ SE I VÝŠE DANĚ?

Nadále zaplatíte na dani z nabytí čtyři procenta z nabývací hodnoty. Za nabývací hodnotu se nepovažuje vždy kupní cena. Nadále se kupní cena uvedená ve smlouvě srovnává buď s cenou zjištěnou (znaleckým posudkem), nebo takzvanou směrnou (tabulkovou) hodnotou nemovitosti. A pro výpočet daně platí samozřejmě ta částka, která bude při srovnání vyšší.